Během podzimu jsem zažila třídu na jedné základní škole v Liberci. Třída nynějších páťáků prošla minulý školní rok intervencí, kde se řešilo právě téma šikany. Ze začátku jsem si říkala: „Jak můžu mít preventivní program pro třídu, která se teprve vzpamatovává z nějakého nepříjemného zážitku?“. Ale program „Jsem originál“ mi nakonec nahrál a mně došlo, že je můžu hlavně povzbudit. Třída byla ze začátku hodně nejistá – paní učitelka je nejspíš drží zkrátka, aby nevznikl nějaký problém. Ale po krátkém seznámení a první aktivitě žáci pookřáli a mohli jsme se bavit o tom, co pro ně znamená „být originální“. Když jsem je povzbuzovala, že každý z nich má svou nevyčíslitelnou hodnotu, všichni poslouchali se zatajeným dechem a někteří byli téměř dojatí. V tu chvíli mi došlo, jak jsou druhé šance důležité a že kolektiv právě možná prožil něco, co jim pomůže začít znovu a lépe. Vypadali, že jim v tu chvíli spadl kámen ze srdce a do společných her šli s nadšením a odhodláním. Nevím, jak se příběh bude vyvíjet dál, ale odcházela jsem rozhodně povzbuzená, že se třída mohla znovu nadechnout.“
-Kateřina Czafíková-